Autor: Jaroslav Baďura, Foto: Adolf Horsinka
Lucie Buchwaldková (Nadymáčková), věk 27. Kávě se aktivně věnuje od roku 2012. Poslední dva roky působí jako kávová koučka. Radí při rozjezdu kaváren, realizuje kávová školení a degustace kávy. Naučí vás pít a připravovat výběrovou kávu.
Více na: www.coffeecoach.cz
Lucii Buchwaldkovou znají čtenáři webu patriotmagazin.cz z pravidelných reportáží, v nichž týden co týden testuje kavárny v kraji, a také jako projektového manažera Patriotů MSK. Přečtěte si, proč si Lucie zatím neotevřela svou vlastní kavárnu, přestože to byl původně její sen, který teď pomáhá plnit jiným…
Jaká byla cesta k tomu, čemu se nyní věnujete, tedy kávovému poradenství?
Na úplném začátku byla myšlenka provozovat vlastní kavárnu. To je ten sen, který má každý druhý člověk. Pravděpodobně i vy. Já jsem však nezůstala jen u snění a začala jsem pracovat v kavárně, abych zjistila, zda tento obor vůbec bude pro mě. Během tří let jsem měla možnost nahlédnout do řady kaváren a udělat si tak krásný přehled nad kavárenstvím. Uvědomila jsem si, co na tomto trhu chybí a kde by mohl být můj prostor. Jednou se i schylovalo k realizaci obchodu s kávou, z toho však velmi rychle sešlo. Přišla i doba snahy rozjezdu podnikání ve dvou. Po roce jsem však byla nucena toto ukončit a naplno jsem se začala věnovat kávovému poradenství, které tehdy dva roky leželo v šuplíku. Výsledkem je, že ostatním pomáhám realizovat jejich kavárenské sny, což mě naplňuje ještě více.
Co ve vašem příběhu bylo nejtěžší?
Sjednotit a sladit podnikání s druhým člověkem, kterého jsem předtím pracovně vůbec neznala. S člověkem, který byl ve všech ohledech (jak pracovních, tak osobních) naprostý opak, a také pohled na život a podnikání měl odlišný než já. Jednalo se o roční spolupráci, kde jsem se opravdu snažila vše skloubit a rozvíjet společný projekt. Rozdílnosti byly však natolik odlišné, že ve finále nebyly dlouhodobě skloubitelné a firmě i nám obou by to do budoucna spíše ublížilo. Nebylo to jednoduché, jelikož jsem v té době udělala několik špatných rozhodnutí a musela za ně pykat. Ukončit práci v kavárně a riskovat případný nevýdělek byl opravdu hazard, který bych už neudělala. Bláhově jsem si myslela, že když se začnu intenzivně věnovat prodeji, tak zakázky a příjem přijdou okamžitě během následujících třech měsíců. A ono ejhle, bylo to pomalejší než jsem čekala. A jelikož jsem neměla žádný plán B, jednalo se skutečně o hazard. Rezervy se ztenčily a já pochopila správný význam odpovědnosti za vlastní život a výdělek.
Jak jste danou situaci vyřešila?
Vyřešila jsem to tak, že jsem se skutečně rozhodla a řekla opravdu konec. Takhle už to dál nechci a ukončila jsem spolupráci. Nesnadné pak ještě bylo vypořádat se hmotně i finančně, ukončit název firmy, najít nové dodavatele a partnery. Snížila jsem fixní náklady na minimum a zaměřila se na tu největší přidanou hodnotu mé práce. Tedy na mou osobu, bohaté zkušenosti z kaváren a vlohy učit ostatní. Rozhodnutí to bylo správné, od té doby působím jak Coffee Coach, což mi naprosto svědčí. Mám štěstí, že kolem sebe mám lidi, na které se mohu spolehnout a kteří mi vždy nastaví zrcadlo a ukáží možnou cestu. Je dobré (skoro až povinné) mít vždy někoho takového vedle sebe. Začala jsem realizovat vše dle mých představ, jen a pouze na moji vlastní odpovědnost s větší efektivitou a rychlostí. Uvědomila jsem si, že jsem natolik schopná, mám silnou vizi a vím jasně, co od života chci, že to vše prostě musím zvládnout.
Co byste doporučila ostatním, případně jak byste řešila situaci znovu?
Nejdůležitější jsou lidi a proto si sakra dobře si rozmyslete, s kým chcete spolupracovat a tvořit business. Na první pohled se může zdát, že s daným člověkem vyjdete a půjde to. Pokud však nemáte společné hodnoty a nesdílíte stejnou vizi a postoj k podnikání, dříve nebo později se vám to stejně rozpadne. To vám zaručím. Až po osobní zkušenosti jsem pochopila slova řady ostřílených podnikatelů: „Podnikání je dobré v lichém počtu. Tři jsou moc.“ Nebojte se jít do toho sami. Spousta lidí se bojí podnikat sama a pořád hledají někoho do dvojice, ale reálně v tom nikdy nejste sami. Když potřebujete s něčím pomoci, je fajn mít kolem sebe lidi, na které se můžete obrátit. Například já externě spolupracuji s grafičkou, programátory, techniky, účetním a konzultantem. Takže když si nevím s něčím rady, oni tu jsou od toho. Výhodou pak je, že je rozhodnutí rychlejší a vy jste si jím jistější, i když podnikáte sami.
Jak tato zkušenost ovlivnila vaši kariéru?
Rozhodně jsem získala větší sebedůvěru v sebe sama. Začala jsem i skutečně prodávat a vážit si svého času. Troufnu si říct, že jsem i obchodně trochu přitvrdila a vážím si své práce a její hodnoty. Pochopila jsem význam tvrzení: pokud neprodáš, nepřežiješ. Od té doby jsem také zastáncem postupného rozvoje firmy a investování až dle skutečných výsledků. Na základě této zkušenosti jsem začala naplno používat Coffee Coache a rozjel se kolotoč kávového poradenství. Kávový koučink se stal tak mým životním stylem a prací zároveň. Bez této zkušenosti bych pravděpodobně nebyla tam, kde jsem nyní. Vždycky něco špatného je pro něco dobré. A nejdůležitější je se z toho poučit a neutápět se v tom.
Více inspirativních a zajímavých příběhů z kraje naleznete na webu www.patriotmagazin.cz a v tištěném magazínu Patriot, který vychází co 2 měsíce.
