Operativa může firmu zabít. Firmy by měly spolupracovat s univerzitami, míní Dalibor Šimek z Business Gate

Je těžké udržet studenty ve firmách, mnohdy jsou to děti blahobytu, nejde jim jen o peníze, upozorňuje Dalibor Šimek z Business Gatu.

Kdybyste měl dát jednu radu místním startupům, jaká by to byla?

Svět se přiklání k lean startupům. Ty se snaží rychle vyvíjet, testovat, být otevřené, vyvarovat se tomu, aby všechno naplánovaly do posledního detailu, pak věc představily světu a zjistily, že ji vlastně nikdo nechce. Radil bych tedy nebát se sdílet. Nápad sám o sobě nemá hodnotu. Hodnotu mají kroky, které ho následují. Doporučuji vystupovat z komfortní zóny, což se dá dělat na denní bázi. U startupů začínáte úplně mimo komfortní zónu a až časem, s prvními zákazníky, přejdete do operativy. Ta ale může firmu zabít, když nehledáte nové věci, nezkoušíte. Růst potom stagnuje.

To nejlepší, co máme, je naše zkušenost.

Všechno je o mindsetu. Je potřeba být kritický k sobě, ke svému nápadu, nezamilovat se do něj, ale klidně ho utnout, když je zřejmé, že nedává smysl. Ukazuje se, že prvotní nápady v drtivé většině případů skončí a nedopadnou dobře. To nejlepší, co máme, je naše zkušenost.

Můžete krátce představit, co je vlastně Business Gate? Mnozí ji znají pouze jako coworkingové centrum při Slezské univerzitě, ale nabízíte toho mnohem více.

Coworkingové centrum je jen skořápka. Stačí mít otevřené kancelářské prostory a už nějakému místu můžete říkat coworking. Co definuje jeho kvalitu jsou navazující služby. Tažnou silou coworkingu je komunita, kterou je potřeba budovat. Původní myšlenka byla fungovat jako centrum na podporu podnikání, kam přijde podnikatel s nápadem a my mu pomůžeme s rozjezdem. Dnes bychom se nazvali spíše centrum na podporu podnikavosti. Se slovem podnikavost, které chápeme jako soubor určitých schopností, pracujeme velmi často. Ve chvíli, kdy ve společnosti není zakořeněná podnikavost, nemůžeme očekávat, že bude nějaké podnikání. Snažíme se o změnu nastavení mysli, což je dlouhodobější strategie, ale zdá se – i z pohledu Karviné, která je také součástí našeho projektu, že je to ta správná cesta.

V čem je jedinečný váš program Business Gate Academy? Pro koho je vhodný?

Je to program určený pro studenty naší fakulty (Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, pozn. red.). Jedná se o ojedinělé propojení praxe a studentů. Malé a střední podniky v okolí často řeší problémy operativní slepoty, dochází jim inovativní a kreativní nápady. A na druhé straně máme studenty, kteří potřebují praxi a spadají do začarovaného kruhu, kdy přijdou do práce, kde po nich chtějí praxi, kterou ale nemají kde získat. Jsou draví a někdy i naivní, což ale nemusí být na škodu. Tyhle dvě strany naším programem spojujeme. Stojíme uprostřed toho spojení a řízeně a programově vše zaštiťujeme.

Jak to probíhá?

Každý semestr vezmeme čtyřicet studentů naší fakulty, které vybereme přes výběrové řízení. Na druhé straně máme domluvených osm firem, se kterými máme definovaná zadání projektů. Každá firma potom dostane pět studentů, kteří s ní na daném projektu pracují. Každý tým má jednoho teamleadera, který už si naším programem v minulosti prošel. V průběhu semestru se studenti schází a společně pracují na daném projektu.

Inspirovali jsme se ve Finsku, kde tohle dlouhodobě funguje.

Vstupují jim do toho ještě externí mentoři, které hradíme z fakultních prostředků a kteří jsou odborníci na určité oblasti – třeba on-line marketing. Mentoři vylepšují výstupy studentů a studenti své výstupy průběžně konzultují se zadavatelem – firmami. Studenti jsou za práci ohodnoceni céčkovými kredity. Inspirovali jsme se ve Finsku, kde tohle dlouhodobě funguje, v Česku podobný projekt není. Nejblíže je nám brněnský Unifer, který ale nefunguje pod záštitou nějaké univerzity. Systémová inovace je to v tom, že studenti nedělají vůbec nic ve škole a vůbec nic pod vedením učitelů. Vedou se vlastně sami navzájem. To si málokterá univerzita dokáže protlačit. Tím, že jsme malá fakulta, dokážeme být hodně flexibilní.

V letošním osmém ročníku Business Gate Academy budou studenti realizovat projekty ostravského Impact Hubu, VR LIFE, Café baru TWINS, Bezbolestného sezení, MSIC, iglou, DENZA a PC Ambulance.

Takže cílem Business Gate Academy je rozvíjet podnikavost v celém Karvinsku.

Ano. Zadání je velmi otevřené a studenti mají absolutní volnost. Díky tomu nám sem nemůže přijít firma se zadáním, ať ji spustíme PPC (platba za kliknutí, pozn. red.) reklamu na jeden produkt a jen ji optimalizujeme a naklikáváme. Firmy studenty nezneužívají jako levnou pracovní sílu. Přijdou třeba s tím, že připravují nový produkt, a na studentech je vymyslet jeho propagaci na internetu nebo strategii pro dlouhodobě podceňované kanály jako sociální sítě. Studenti si k problému musí sehnat všechny informace, projít si analytickou částí, kreativní částí, kde vymyslí řešení, a průběžně všechno konzultovat s mentorem a zadavatelem. Na závěr svůj projekt ještě musí odprezentovat a prodat. Běžně se stává, že výsledky své práce prodávají za desetitisíce korun. Anebo projekt rovnou realizují ve spolupráci s firmou za nějaký budget. Studenti za jeden semestr vymyslí něco, co má pro firmu reálnou hodnotu. Nechceme tady řešit seminárky, které skončí v šuplíku.

Můžou se do tohoto projektu přihlásit i studenti jiných škol a fakult?

Je to program pouze pro studenty naší fakulty, protože fakulta vše financuje. Příští rok plánujeme otevřít pobočku v Opavě, kde má Slezská univerzita zbytek fakult. V dlouhodobém horizontu bychom rádi program Business Gate Academy přetvořili na franšízový princip, protože máme vypracovanou metodiku práce s týmy a podobné záležitosti a celý koncept by bylo fajn přinést i na jiné univerzity.

Říkal jste, že jste se při tvorbě programu inspirovali ve Finsku. Liší se něčím ten finský vzor, něčím, co jste třeba nemohli přenést do českého prostředí?

Finský program propojuje studenty technických oborů a ekonomických fakult, čímž vytváří multidisciplinární týmy. Díky tomu mohou vyvíjet úplně nové produkty nebo řešit firemní inovace.

Máte nějakou radu pro podnikatele, jak integrovat studenty, aby jim pomáhali s kreativou?

Firmy by se neměly bát univerzitních aktivit, které slouží pro propojování studentů s praxí. Ať už se jedná o vstupování do výuky, společné výzkumné projekty, zadávání závěrečných prací, nabídku stáží nebo třeba Business Gate Academy. To je základ, jak mladé lidi zaujmout a získat je na svoji stranu. Když potom přijde člověk, kterého to zaujalo, je daleko větší pravděpodobnost, že bude podnikavý zaměstnanec a bude si své práce vážit. Co se týče udržení studentů ve firmách, je to hodně dané specifiky nové generace, o kterých toho už bylo řečeno hodně. Peníze pro ně už nejsou tak zajímavé jako dříve, mnohdy se jedná o děti blahobytu.

Mladí jdou po smyslu práce, ale mají problém ho definovat.

Když se člověk od malička netrápí s penězi, tak pro něj potom nebudou tak ceněné jako pro toho, kdo vyrůstal v chudobě. Mladí jdou po smyslu práce, ale mají problém ho definovat. Jsou hodně ovlivnění okolím. Dnes je společensky zaběhlá myšlenka, že nejlepší věc na světě je cestování. Každý by chtěl cestovat. Ale stále to je věc, která nebaví každého. Ti, co cestování pořádně nezkusili, jej ale vidí jako mantru – chci si vydělávat a potom cestovat. No a pak zjistí, že je to vlastně nebaví. Mladí si nedokáží najít smysl svého života. Je to asi největší téma, které teď řešíme. Vyhoření mladých je na denním pořádku, jejich fluktuace je obrovská. Na klasické styly managementu nejsou zvyklí a potřebují spíš koučovací styl vedení.

Jak se daří podpoře podnikavosti v Karviné? Bojujete s tím, že nadějné projekty po nějaké době přechází do větších měst kraje?

Je to tak, ale nevnímáme to jako něco negativního, čemu bychom se měli bránit. Jsme otevření sdílení a spolupráci, proto jsme i napojení na inkubátory, akcelerátory a organizace věnující se podpoře podnikavosti v Ostravě. Pravidelně se s nimi scházíme. Naopak vnímáme pozitivně, že někoho, kdo je v Karviné, můžeme přeinkubovat do Ostravy, kde víme, že jsou kvalitní služby a dokáží ho tam neskutečně posunout. Nebudeme si hrát na to, že to dokážeme dělat lépe než Ostrava. To bychom museli několik let makat jen na tom, abychom vymysleli lepší akcelerační programy. Celý Moravskoslezský kraj razí postoj běžte si za zkušenostmi pryč, do Prahy, do zahraničí, ale potom se vraťte a pokračujte tady. A něco podobného se může dít i na úrovni mikroregionů. Potom řešíme to, jak je sem vrátit zpátky.

Coworking je přístupný široké veřejnosti.

Co by měl udělat kraj, aby se to zlepšilo?

S MSIC už nějakou dobu spolupracujeme na mapě podnikavosti napříč Moravskoslezským krajem. Máme tu spoustu veřejných i soukromých organizací, inkubátorů, akcelerátorů a nadací, které se angažují v podpoře podnikavosti. Každý si to ale dělá trochu po svém. Je však vůle všechny tyto věci propojit a navázat na sebe. To si myslím, že je správná cesta. Nekonkurovat si, ale navzájem pomáhat. Proč nesoustředit technologické startupy v Ostravě jako výborný akcelerátor, kam budou ostatní regiony posílat talenty a až se akcelerují, vrátí se opět zpátky.

Nekonkurovat si, ale navzájem pomáhat.

Lokálně můžeme podporovat podnikání typu řeznictví na rohu, u kterých se zase podpora může soustředit do regionů jako Karviná, Havířov, Frýdek-Místek. Kraj by tedy měl podpořit integraci subjektů na podporu podnikavosti do jednoho funkčního celku, abychom jeden věděli o druhém a zároveň lidi, kteří podporu hledají, byli dobře informováni o tom, co se kde děje a za kým jít.

Proč jste se stali členy Patriotů MSK? Co vám členství přináší?

Bylo to přesně kvůli tomu, že jsou jednou z komunit, která se angažuje v podpoře podnikavosti a která chce pro kraj to nejlepší. Přišlo nám přirozené stát se členy, protože jsou nám velice sympatické aktivity Patriotů MSK. Jsou o sdílení, potkávání se a propojování.

Kde vidíte Moravskoslezský kraj v roce 2030?

Vezmu to z regionálního pohledu, protože si myslím, že hodně lidí si Moravskoslezský kraj zaměňuje za Ostravu a lidi mimo ni za to můžou být naštvaní. Jako velice silnou vidím konglomeraci Ostravsko, Havířov a Karviná, která je vlastně druhá největší v republice. Je v ní obrovský potenciál. Líbí se mi myšlenka nezapomenout na kořeny, ale modernizovat je. Historicky jsme spojeni s průmyslem, který se přetváří v průmysl 4.0 a podobné věci. Byl bych rád, kdybychom si našli nějakou oblast, která by pro nás byla stěžejní, ve které bychom vynikli a věděla by o tom celá Evropa. Buď budeme průměrní ve všem, nebo si vybereme jednu věc, kterou povedeme k dokonalosti – ať už to je zmiňovaný průmysl 4.0, elektromobily, nové způsoby výroby a zpracování železa. Z pohledu Karvinska doufám, že se co nejrychleji odrazí a úbytek nebude pokračovat. Doufám v oživení detroitského typu.