Můj běžný ostravský den v roce 2030

Letos v Patriotech MSK řešíme VIZI 2030. Tomáš Buchwaldek se proto trochu zasnil a probudil se za deset let.

V roce 2030 mi je 42 let. Bydlím v rodinném domku v Havířově, se svou drahou ženou máme tři krásné děti.

Probouzím se do svěžího jarního rána. Havířov je po vzoru velkých zahraničních aglomerací moderním satelitním městem Ostravy. Je to místo jako dělané pro rodiny s dětmi. Po společné rodinné snídani si přes mobilní aplikaci přivolávám autonomní mini vozítko, které mě z domu převeze na blízkou tramvajovou zastávku. Přestupuji na „e-mail friendly“ tramvaj, která mě během pár minut zaveze přímo do centra Ostravy. Během jízdy si začnu vyřizovat ranní poštu a projíždím si dnešní pracovní povinnosti.

Se svým kolegou Martinem Tyšerem jsem vybudoval miliardovou firmu. Své zkušenosti předávám mladé generaci na ekonomické fakultě, kde vznikla podnikatelská katedra. Ta připravuje studenty zcela prakticky na to, jak vybudovat fungující byznys. Po cestě na fakultu si pročítám nejnovější číslo Forbesu. V aktuálním žebříčku sto nejbohatších lidí Česka je hned dvacet z Ostravska. Zároveň se dozvídám, že jsme se jako Česko dostali na sedmnácté místo v celosvětovém měřítku HDP na obyvatele v paritě kupní síly, čímž jsme zopakovali naše historicky nejlepší umístění z doby první republiky.

Dopoledne jsem strávil se studenty. Po mentoringu a konzultacích byznys plánů jdu s několika z nich na společný oběd do centra. Během cesty nevidíme žádné proluky. Veškeré prostory jsou zastavěny moderní architekturou, na které se vyřádili mladí architekti z celé Evropy. Veřejný prostor je vyladěn do posledního detailu a proplétá se se zajímavými undergroundovými prostory, které stahují kreativce nejen z Česka, ale i z blízkého Polska a Slovenska.

Po obědě mě čeká ještě několik schůzek s klíčovými lidmi našich firem. Řešíme nejen to, jak náš byznys rozvíjet, ale i jak jej posunout, aby měl co nejpozitivnější sociální dopad.

Tom má v Patriotech na starosti partnery a řečníky.

Ostrava je městem založeným na sdílené a cirkulární ekonomice. Sdílíme téměř vše, až na své manželky. Kromě bikesharingu, carsharingu, spolubydlení a sdílení nářadí mezi sebou firmy sdílí i zaměstnance a stroje, lidi zase své zážitky a zkušenosti. Z dříve vyloučených lokalit v blízkosti centra vznikly slavné čtvrtě s bohatým kulturním street artovým programem. V celém městě panuje kultura otevřenosti, sdílení a spolupráce. Zároveň se nám podařilo dosáhnout absolutní energetické, potravinové a materiální soběstačnosti.

Celé Ostravsko vyprodukuje více elektrické energie, než dokáže samo spotřebovat. Přebytky uchováváme v supermoderních bateriích umístěných v podzemí, v bývalých hornických šachtách, které slouží rovněž jako prostor pro farmaření 21. století. Ve velkém se zde daří pěstování hub a hydroponii. Staré budovy se nám podařilo přebudovat na moderní vertikální farmy, které dokáží nakrmit celou naši aglomeraci.

Při vjezdu do města máme rozmístěny obrovské 3D tiskárny, díky kterým si umíme vytisknout téměř vše. Od plastové lžičky po nový typ automobilu. Nepotřebujeme stovky kamionů, které by do Moravskoslezského kraje dovážely zboží a zatěžovaly životní prostředí. To se nám podařilo rapidně zlepšit. Naši odborníci jezdí do Číny školit a inspirovat kolegy, jak se vyrovnat s ekologickou zátěží. Z míst, kde odčerpáváme vodu z dolů, jsme vybudovali lázeňská centra. Ostrava neprodukuje odpad, naopak je označována jako zero waste city.

Po nabitém pracovním odpoledni si na Masarykově náměstí za jedinečné kulisy paprsků západu slunce vytahuji svůj oblíbený doutník a s přáteli vedeme polemiku nad tím, jestli se v zítřejším zápase fotbalové Ligy mistrů (který hrajeme na nově postaveném Slezském národním stadionu) podaří Baníku postoupit spolu s Barcelonou do dalších vyřazovacích bojů.

Jo… V tomto moderním městě plném inspirativních podnikatelů a podnikavých zaměstnanců, kteří dokázali obrátit negativa na výzvy a příležitosti, se nám žije moc dobře.