RainFellows: Pojďme změnit obraz regionu. O spoustě věcí nemluvíme, nemáme v krvi schopnost prodávat
Roman Šmiřák, spoluzakladatel RainFellows, je doma v Ostravě, přestože obchodně cestuje po celém světě. Čím podle něj našemu kraji škodíme? A proč se na trhu stále uživí nové a nové startupy?
Na svých webových stránkách uvádíte, že pomáháte firmám a jejich lídrům k větší produktivitě. Co to znamená? Kdo jsou RainFellows?
RainFellows – neboli kamarádi do deště – jsou konzultanti. Pomáháme s agilní nebo lean transformací především ve velkých organizacích. Ty menší učíme pružnosti. Trh je v dnešní době nepředvídatelný a nikdo neví, co přinese zítřek. Ať už to bude recese nebo kontinuální růst, který je momentálně v ekonomice bezprecedentní, firmy by na to vždy měly umět reagovat.
Již nějakou dobu jste členy Patriotů MSK. Co vás k tomu vedlo?
Členy Patriotů MSK jsme se stali z jednoduchého důvodu – cítíme srdcem, že jsme tady doma. Patrioti si uvědomují, že Ostravu většina lidí vnímá jako černou a špinavou. Je to mladý a dynamický tým, kterému se tady líbí.
Pojďme změnit obraz regionu. Pojďme ukázat, že je tady spousta super věcí. Místní o nich moc nemluví, protože v DNA úplně nemáme marketing a schopnost prodávat. Bavíme se tak spíše o těžkých věcech, čímž region trpí.
Líbilo se nám, že Patrioti MSK mají stejné myšlenky. Chceme, aby to tady vzkvétalo a řekli jsme si, že půjdeme do všeho, co tomu může pomoci. To byl ten hlavní důvod. Necítili jsme, že by naše členství mělo primárně pomoct nám, ale právě kraji.
Mrzelo vás někdy, že jste zůstali sídlit v Ostravě a nepřešli po vzoru jiných firem do Prahy?
Přestože sídlíme v Ostravě, cestujeme poměrně často. Já osobně jsem v Praze každý týden, kolegové hodně cestují do Brna či na Slovensko. Pokrýváme nejen Česko, ale také zahraničí.
Tím, že jsme vzešli z Tieta, jsme svého času byli pečení vaření třeba ve Skandinávii. Jedním z důvodů, proč jsme nechtěli zůstat v nadnárodním korporátu, byla nicméně právě chuť zůstat doma s našimi dětmi a rodinami.
Cestování se ale úplně neubráníme, dominantní byznys je pro nás stále mimo Ostravu. Makáme však na tom, aby byl tady – abychom tu měli úspěšné firmy, s kterými bychom mohli spolupracovat.
Já v Praze žil rok, brzy jsem si však uvědomil, že tam nejsem doma. Vrátil jsem se do Ostravy a musím říct, že dnes není žádný problém ovládat byznys celorepublikově – či dokonce nad hranice České republiky – právě z Ostravy.
Roman Šmiřák, spoluzakladatel RainFellows, při prezentaci v Impact Hubu
Který z projektů, který jste v RainFellows za celou dobu působení řešili, byl největší výzvou?
Asi si nepamatuji malou výzvu. Ať už to je malá, střední či velká firma, každá řeší úplně jiné výzvy a problémy.
Velké firmy mají mnohem větší provázanosti – startup na rozdíl od České spořitelny nemusí v jedné chvíli synchronizovat deset tisíc lidí. Na druhou stranu, člověk v nich pracuje s velmi omezeným rozpočtem a počtem lidí, na které se může spolehnout. Navíc na trhu ještě nemá produkt zajišťující stabilní příjem.
Každá výzva, kterou řešíme, je tak úplně jiná. Těžko z nich vybrat tu největší, každá firma má zkrátka to svoje.
Občas slyšíme názor, že startupů je na trhu již příliš a třeba v oblasti marketingu máme vyloženě „přestartupováno“. Jaký je Váš pohled na věc?
Saturace trhu je samozřejmě jeden parametr, záleží však taky na optice, kterou se na to člověk dívá. Pamatuji si, jak u nás v druhé polovině 90. let na trhu informačních technologií působil monopol. Všichni jsme vesměs používali Yahoo! a internetový prohlížeč Netscape. Najednou jsem však dostal tipovku a vyzkoušel Google. Byla to tehdy úplně primitivní stránka.
Nefungovalo to hned. Člověk však Google vyzkoušel podruhé nebo potřetí a najednou zjistil, že podává lepší výsledky než to super blikající Yahoo! A po nějaké době bylo pro všechny normální používat k vyhledávání jen Google. Yahoo! dneska neexistuje.
Mimochodem, zakladatelé Googlu neměli zájem vybudovat nadnárodní gigant. Sergeyovi (Sergey Brin, spoluzakladatel Googlu, pozn. red.) se zdálo, že má ve svém počítači celý internet. To u něj spustilo kreativní proces a spolu s dalšími vymysleli technologii, která se uplatnila. Když však šli za Yahoo! a chtěli jim ji prodat, protože jejich zájmem bylo zůstat na akademické půdě a dále bádat, poslali je do háje. Řekli jim, že mají dominanci trhu, na kterém už se nedá nic vymyslet. A vidíme, jak to dneska dopadlo.
Tento příběh podle mě krásně demonstruje, že i na trhu, který je podle nás plně saturovaný, může najednou uspět někdo nový. Stačí najít něco, co ostatní nemají, oslovit klienty, udělat vlnu. Samozřejmě, v reálu je to trochu složitější.
Kde vidíte Moravskoslezský kraj v roce 2030?
Představuji si ho podobně jako několik měst ve Finsku. Myslím, že vizí pro náš kraj by měl být přechod z těžkého průmyslu do 21. století. Už děláme určité aktivity, aby se to stalo.
Moravskoslezský kraj je známý pro spoustu pracovitých lidí se super nápady. Ti by měli být hybnou silou tohoto přechodu. Člověk, který tady za dvanáct let přijede, by měl zjistit, že MSK je supermoderní oblast, ve které vzniklo několik zajímavých a inovativních věcí.